Je to zlý... Stala se z toho mánie XDDD

"Amai, amai, amai, amai... Koibito..." Ne, mě k němu vážně víc sedí to Satsugai než tahle úchylnost XD

"Not this kind of band at all, Mom..." *Umírá smíchy* XDDD

Tak, a zas musím ležet a potit se... Eeeew, nebo aspoň do tý doby, než mamka usne XD Ano ano, zas jsem chytla nějakou swiňuchu, bože, já už ani nemůžu vystrčit paty z baráku aniž bych nechcípala ve smrtelných horečkách XD Pravda, dneska byla parádní kosa a já myslela, že k tý lavičce pod pergolou přimrznu, ale i tak, obranyschopnost by měla fugnovat XD

Takže dneska asi nic nepřidám a zítra asi taky ne, i když já si chvilku najdu vždycky >XD Možná se tu po Ordinaci ukážu, jestli teda neusnu, což je dost pravděpodobný ^^ Jsem na umření...

Jestli se ještě najde nějaký šílenec co si myslí, že jsem na tohle zlato zapomněla, tak se šeredně plete XD Hyde forever *Kníká jak malá puberťačka*

Sunao na uta ga utaenai
Kazaritsuketeshimau kara
Itsukara konna ni raku ni jibun
Mamoru koto wo oboeta no?

Ikanai sky chord
Mukashi nara atta no ni yeah yeah
Nakushita sky chord
Dare no sei demo naku jibun

Kitto otona ni naru koto nanka yori
Taisetsu na mono ga aru no
Kitto sore wo mitsukerannai mama
Otona ni natteyukunda

Zutto kono mama jya irenaitte?
Wakatteru yo
Arukidase

Nyah, Kirstinka se dala na 4Story. A i přes to, že je to Beta verze, že to skoro pořád padá, že se mi sekla postava s nejvyšším levelem a že se každých 5 minut vztekám nad inteligencí některých spoluhráčů, tak tu hru miluju XDDD Sice mi trvalo neřestně dlouho než jsem to stáhla, ale nelituju toho ^^ A tak se omlouvám, že kašlu na blog, ale prostě nemám čas, je to nechutně návykové XD Jinak v sobotu bych tu stejně nebyla, vstávala jsem akorát na oběd a děda se chtěl vrátit do svých dětských let (Samo že jsem to odnesla i já XD), a tak jsme vzali všechno co bylo po ruce, a táhli jsme na kopec za barákem XD Sestra mě málem zabila když se na mě řítila s bobama a já neměla daleko ke koupeli v potoce, nya XD (Jo, sněží u nás, a dost... Takových 10 čísel už snad je XD) Mno, už budu držet klapačku, stejně to nikdo nečte, letím odepsat na komenty (Fíha, a to že u toho chvilku sedět určitě budu jak tak koukám XD) a možná ještě něco přidám... A když ne dneska, tak v průběhu týdne, přeci jen mám jarní prázdky >XD

Jinak včera jsem dostala přání k Valentýnovi, že je cute? *_*

Dlouho sem chci hodit něco z Detroit Metal City... Ale jsem líná dělat novou rubriku XD (Jen co tohle zveřejním, tak ji sem přidám >XD) A tak opening z Live Action... Kenichi Matsuyama... Vsadím se, že ho všichni znáte. Nebo aspoň ti, kdo viděli Death Note filmy, kde byl jako L... Je náš Krauser-sama. Málem jsem chcípla když jsem to zjistila. Kenichi a TEN šílenec co ojel Tokyo Tower? XDDD (A to že z tý epizody na Yuki malem lehla půlka sálu XD) Říkala jsem si, že to bude naprostý propadák... Právě naopak. Tohle PV změnilo můj názor, Kenichi se na to hodí úplně fantasticky (Ale jestli ho fakt ošmikali tak jak to vypadá na těch fotkách, tak jim zakroutím krkama XDD) a... *ŠOK* Opravdu to zpívá on >XD

Go to DMC! Go to DMC! Go to DMC! Go to DMC! Go to DMC! Go to DMC! Go to DMC! Go to DMC!

Video nepřístupné mladším 18 let XD Ale úplně parádní video, akorát mám nutkání si zpívat "Pokazhi, pokazhi..." Awww, přeci jen ta Ruština není zas tak špatná XD

Vím, že to trvalo děsně dlouho. A taky jsem měla nutknání, na to hodit bobek, ale já svoje sliby plním XP XD

Byly doby, kdy jsem neposlouchala skoro nic jiného ^^

Nemůžu si pomoct, ale u tohohle vždycky bulím jako želva...

2:34 - 3:42 Nejlepší část z celé písničky *_*

Světelnou rychlostí se dostanu do pokoje, přivřu dveře Mise před nosem a položím kotě na postel. Kouká na mě těma svým cute očičkama a já kolem něj nadšeně skáču a rozplývám se nad vším možným. Během chviličky mu udělám ze staré krabice a polštáře pelíšek, skáknu pro misku a hektolitry mléka, začnu do něj chrlit informace co se týče kočičího záchodu, který je ze strategického důvodu na balkóně a znovu se rozplývám nad jeho očkama. Okamžitě mi padl do oka. Vydržím ho pozorovat až do půlnoci, úplně mě dostává jakým roztomilým způsobem spí. Když se potichu snažím vytratit z pokoje, nejspíš ho probudím a on začne mňoukat. Rychle hmátnu po lahvičce s mlékem a dalších pět minut se rozplývám nad další jeho činností. Naivně si myslím, že se nají a půjde chrápat, ale to je omyl. Kotě je ještě hyperaktivnější než odpoledne (Pravda, to jen koukalo nebo spalo), a tak mi nezbývá nic jiného než ho vzít sebou do hlavní místnosti, kde je Lawliet překvapivě opět nahečmanej u monitorů. Znovu zaberu místo na židli vedle něj. "Arigato," opatrně dám kotě na stůl, které během chvíle začne běhat po klávesnicích až nakonec skončí před Lawlietem, který se konečně odtrhne od obrazovek a koukne na kotě. "Nemáš za co. Má jméno?" Ta otázka mě zarazí. "No… Vlastně ještě ne…," zamyslím se. "To je chyba," Lawliet se k němu nakloní a kotě mu mrštně vyleze na rameno. "Má tě rád," usměju se. Pak mě něco trkne. "Už vím jméno," zašklebím se od ucha k uchu. "Hm?" "Ryuzaki," řeknu spokojeně. "Proč zrovna-" "A není to jedno?," usměju se, přisunu se k němu blíž a pletu mu malý copánky, dělám na hlavě palmičky a podobný blbinky s vlasama. Ani nevím jak mě tahle aktivita napadla, ale v té chvíli je mi to jedno.

Svého mazlíčka druhý den ráno představím úplně všem. Sice se většina pochybně zatváří po tom, co jim oznámím jeho jméno, ale Misa nemá daleko k naprostýmu "cute infarktu".

Kotě je u SPK už měsíc, a stalo se podstatnou součástí životů všech, kdo s ním přišli do kontaktu. Lawliet se už naučil neotáčet se, když běhám z místnosti do místnosti a řvu Ryuzaki-kun, protože kotě má tendence pořád mi zdrhat. A když mi zdrhne, tak se na lov Ryuzakiho většinou vrhne půlka právě přítomných lidí, což vypadá opravdu… Jak jen to říct… Dokonale. Policajty přechytračí malý kotě. Jaká to potupa. Jenže jednou tohle všechno skončí. Jednou znamená o týden později.

Ráno jako každé jiné. Na chodbách sice nezvykle vylidněno, ale aspoň se mi podaří odchytnout Misu, která se mnou jde na snídani. Zrovna když chceme přejít přes hlavní sál, někdo mi zatarasí cestu. "Yagami-san, co se stalo?" Kouknu na Yagamiho staršího. "Neměli by jste tady být," obě nás otočí a naivně si myslí, že se vrátíme zpátky do pokojů. Možná by bylo líp kdybych tak udělala. Vysmeknu se mu spolu s Misou a rozeběhneme se ke skupince která se shromáždila u severní zdi. Když vidím proč tam všichni stojej… Se slzama v očích se sesunu na zem. Misa vedle mě znatelně zezelená, a musí odběhnout na záchod. Nechápu jak to někdo mohl udělat… Vždyť to bylo jenom kotě…

Nevěřícně zírám na brutálně zubožené tělíčko a z očí se mi valí potoky slz. Kdo to udělal? Ano, tahle otázka se mi honí hlavou. Rai stojí vedle mě a ne se zrovna nadšeným výrazem kouká na tělíčko. S námahou vstanu a chci se ho ještě naposledy dotknout. Yagami starší mě ale chytne za rameno a zavrtí hlavou. Letmo zaznamenám přítomnost Ryuka. Stojí za Lightem a dělá na mě nějaké posunky. Nakonec to vzdá, pusou naznačí "gomen" a ukáže na Lighta. V tu chvíli bych byla schopná ho během chvilky zabít. Jenže jsem na tom tak psychicky špatně, že mě nenapadne použít Shinigamské schopnosti. A tak se laicky rozeběhnu proti Lightovi, s napřaženou pěstí. "Ty intrikánskej hajzle, jak jsi mohl?," vřísknu, a dřív, než si na něm stihnu vybít zlost, chytne mě z jedné strany Aizawa a z druhé Matsuda. "Pusťte mě!," snažím se jim vyškubnout. Zrovna v tu chvíli vejdou do místnosti další dvě osoby.

Ano hoshi wa onaji matataki de

Kawarazu ni watashi wo mite

Taikutsu na yume wo nageki fuseta

Yokogao wo sotto terashiteta

Asu ni wa chiisana nimotsu seoi

Kouya wo tobitatsu tori ni naru kara

Mukai kaze no naka

Mukau basho wa mada

Itsuka tadoritsuku

Hoshi ni nareru

Matsuge ni nijinda

Shizuku wo nabikase

Kesshite owaranai tabi wo

Tsudzuke ni yuku yo

Kitto meguri awaseta tenshi no hon no kimagure da yo

Sanpomichi de fuita suna kaze kokoro ga hayatteku

Setsunasa hagurakasu no ni wa nareteru no ni
Konna toki dake namida ga tomerarenai no wa naze darou?

Aimai na kisetsu dakara koso
Kasuka na tezawari kokoro de kanjite
Kagirareta toki wo ikiru kara
Tatanda tsubasa wo ima sugu hirogete
Tatoe niji ga kowaretemo sora wa matteiru

Obvykle ty křídla za chvíli zmizej, ale tentokrát to bylo jiné. Už jsem začínala bejt docela zoufalá, navíc mi ty pohledy slušně lezly na nervy, ale člověk v těchto situacích není schopnej logicky myslet. Stalo se ale něco neočekávaného. Což všem srazilo držky ještě blíž k zemi. Lawliet vstal, vzal mě za ruku a táhnul pryč. Věřte nebo ne, ale dostat se s třímetrovýma křídlama do futer není žádná sranda. V pokoji jsem si sedla na postel tak, abych moc nepřekážela. Ovšem opět se stalo něco, z čeho jsem málem na místě chcípla. ON si sednul vedle MĚ! Umírám přátelé. "Go-Go-Gomen," vykoktám ze sebe a nemůžu se přestat klepat. "Za co?," koukne na mě trošku nechápavě. "Za potíže," uklidni se holka, vždyť jen vedle tebe sedí. KYAAA, to nejde. V duchu se rozplývám, ale navenek prožívám peklo. Lawliet zas jen mávne rukou, a já bych mu nejradši nafackovala - co na to mám ksakru říct? A tak jak blb mlčím, čumím střídavě na zem a střídavě (Nenápadně) na něj. Jenže on nepatří mezi to blbé obyvatelstvo a tak si toho samozřejmě všimne. "Stalo se něco?" Jo stalo. Chikusho, taskete… "Ehm… No… Er…," opět nedokážu poskládat ani jednu blbou ale smysluplnou větu. A tak se Rai, zachránkyně situace, rozhodne zakročit. Aneb tentokrát její attack schytá Lawliet. Takže já jsem ta oběť na kterou někdo padá. Někdy by jste toho Shinigamiho zabili, ale když to vezmu z jiné stránky, vlastně je úplně zlatá. Ale… (Zase ty hnusný tři písmenka) Asi nebyl nejlepší brát si top s výstřihem větším než hlubokým, že? To proto, že v místě kde mám výstřih je též JEHO hlava. To, co jsem o ní před chvílí řekla beru zpět. Zabiju ji. Klidně podruhý, ale ta to nepřežije. Tedy, pokud to vůbec přežiju já sama. Jsem tak rudá, že mám pocit jako bych měla každou chvílí vybouchnout. Těch pár sekund, než se konečně zvedne, omluví se mi a sleze ze mě, mi připadá jako celá věčnost. Trošku s přiblblým výrazem si sednu a letmo obhlídnu situaci. Rai se šklebí od ucha k uchu (Po Shinigamským) a tak na ni oba hážem vražedný pohledy. Tuhle pohledo-vraždící scénu přeruší Watari s tím, že Kira opět útočil. Lawliet tedy vstane a jde konat svou povinnost. Rychle za ním zaklapnu dveře a podívám se na Rai. "Co to ksakru bylo?" "Kdo chce kam, pomožme mu tam," odvětí Rai a propluje zdí. Díky tomu zůstanu stát uprostřed místnosti s otevřenou hubou a přemýšlím nad tím co mi právě řekla.

Když už se dost nabažím přemýšlení (A taky vykašlu mouchu která mi vlítla do huby), vezmu bundu a rozhodnu se opět nadýchat čerstvého vzduchu. Letmo zamávám těm co kolem mě projdou, rychlostí blesku prolítnou hlavní místností, samozřejmě rudá až ke kořínkům vlasů a konečně vyběhnu na ulici. Jelikož nejsem moc aktivní typ, během půlhodinky už peláším zpátky k SPK a dost mi pomáhá slejvák který se z zčistajasna přihnal. Když už jsem téměř u svého cíle, moje oko zahlídne malou kuličku namáčklou na popelnici. Když přijdu blíž, tak zjistím podle mňoukání že jde o kotě. Vždycky jsem chtěla mít zvíře. Takže aniž bych přemýšlela, drapnu černou rozklepanou kuličku a rychle zapluju do dveří. Watari ani nemá blbý kecy, ale vím, že to teprve přijde. Nenápadně se pokusím propašovat přes hlavní místnost, ale pak se opět objeví ta šílená žena. Tu taky někdy zabít málo. "Mio-chaaaaan," Misa mi skočí kolem krku, čímž na mě přimáčkne kotě které začne pod mým trikem HODNĚ mňoukat a taky HODNĚ škrábat. Stěží zadržuju výkřik a vlny slz které se mi derou z očí. "Huh? Co to bylo?," zaposlouchá se Misa. "Nic, už musím," rychle ze sebe vyžvejknu a už mám nakročeno do pokoje. "Kdes ho našla?," zeptá se Lawliet a já sebou málem třísknu. "Co? Koho?," pokusím se dělat blbou. "To kotě." Hm, tak to nevyšlo. "Ehm… Eeeerrr… Můžu si ho nechat?," vyklopím místo odpovědi, nasadím extra zářivej úsměv a strčím mu pod nos kotě. Zas neurčitě mávne rukou, ale tentokrát jsem vyjímečně ráda jen za tohle gesto.

Vím, cpu to každýmu kdo zná Naruto ale... To on mě nakazil! XDDD *Zuřivě máchá rukou směr Kawarasi* Ale nebyla bych to já, kdybych to neokomentovala... ^^

Nutno podotknout, že na mě všechny flaše zanechaly doživotní následky... XDDD

Pravda, přemýšlela jsem o tom, že sem dám spíš song Anubis (DDR forever XD) nebo All the thing she said (Tentokrát bod pro Kawarasiho XD), ale tohle... Je dokonalost sama... *Rozpouští se* Že bych Gundam Seed připsala na seznam plánovaných anime? ^^

PS: Vím, že jsem se dlouho neozvala. Taky vím, že už třetím dnem slibuju report... Ale já tam nechci nic zapomenout, takže se u toho každý den tak dvě hodiny potím a snažím se rovzpomenout XD (A píšu new povídku.... Zase...)

Kazesasou kokage ni utsubusete naiteru
Mi mo shiranu watashi wo watashi ga miteita
Yuku hito no shirabe wo kanaderu GITAARA
Konu hito no nageki ni hoshi ha ochite
Yukanaide, donna ni sakende mo
ORENJI no hanabira shizuka ni yureru dake
Yawarakana hitai ni nokosareta
Te no hira no kioku haruka
Tokoshie no sayonara tsuma hiku
Yasashii te ni sugaru kodomo no kokoro wo
Moesakaru kuruma ha furiharai susumu
Yuku hito no nageki wo kanadete GITAARA
Mune no ito hageshiku kakinarashite
Aa kanashimi ni somaranai shirosa de

ORENJI no hanabira yureteta natsu no kage ni

Yawarakana hitai wo nakushite mo

Akaku someta suna haruka koete yuku

Sayonara no RIZUMU
Omoide wo yakitsukushite susumu daichi ni

Natsukashiku me fuite yuku mono ga aru no
Akatsuki no kuruma wo miokutte

ORENJI no hanabira yureteru ima mo dokoka

Itsuka mita yasurakana yoake wo

Mou ichido te ni suru made

Kesanaide tomoshibi

Kuruma ha mawaru yo