Dneska jediný článek... Tož doháním Bleach, po menší odmlce jsem zase začala závislačit ^^ Mno konečně to o něčem je, už mě nebavilo koukat na to, jak furt Ichigo dostává přes držku... A konečně tam je malinká část Gotei 13, i když nejradši bych tam viděla i Toushíka a Rangi XD
K mé psací odmlce... Smazala jsem těch pár kapitol Naruto FF co jsem napsala, protože už jsem nevěděla jak dál a bylo to celkově o ničem. Ale vymyslela jsem new příběh, sice Naruto překopu od začátku do konce, ale o tom to je, ne?
A stáhla jsem si YUI - I'll be, tak se mi bude dobře písat ^^
"Nějaký plán?," letí za mnou Rai. "Najíst se," blýskne se mi v očích. "A nebudeš-" "To můžu při cestě." "A neměla bys-" "Až potkám někoho kdo má černý vlasy." Tentokrát už si Rai do řeči skočit nenechá. "Jenže tady maj skoro všichni černý vlasy." Rozhlídnu se a s hrůzou zjistím že měla pravdu. "Chikusho, zatracenej Shinigami," zavrčím a udělám jak mi radí. Potkáváme lidi různých jmen, ale žádný Lawliet. Když procházíme kolem obrovské bigboard obrazovky, upoutá mě jedna zpráva. "Kira…," přečtu název zabijáka vrahů, "Ty Rai… Nemá v tom prsty-" "Taky si myslím," přitaká vedle mě Shinigami. Pokrčím rameny. "Mě je to ale vcelku jedno," a hladově zamířím k nejbližšímu fastfoodu. Nikdy by mě nenapadlo, že mi to jedno opravdu nebude.
Prolezu snad stovku obchodů a moje poslední zastávka je cukrárna. Vedle mě stepuje nějaký obyčejný černovlasý kluk a pohledem profíka projíždí všechny sladkosti. Nikdy by mě nenapadlo se o něj víc zajímat, kdyby mě Rai nestrčila. Takže v zápětí na něj padám i s kupou tašek. "Gomen," rychle vyskočím na nohy a sbírám rozsypaný obsah tašek. On jen neurčitě mávne rukou a pomůže mi to sebrat. "Arigato," rozpačitě se poškrábu na hlavě a konečně si ho pořádně prohlídnu. To je přeci… "Lawliet?," juknu na něj trošku překvapeně. On sebou cukne jako kdyby jím projel blesk. "My se známe?," zeptá se odměřeně. "Ehm… I tak by se to dalo říct," zrudnu, "Eto… Před osmi lety jsi mi zachránil život," vyklopím ze sebe nakonec. Zamyšleně si mě prohlídne. "Mio?" Ústa se mi roztáhnou do širokého úsměvu. To je jediné na co se zmůžu. Nikdy bych nečekala, že ho najdu hned první den. Moje radost opadne, když se v rozhlase ozve ženský hlas. "Kira opět vraždil…" Dřív než řekne jméno oběti, Lawliet se o točí a prohodí ubohé a nic neříkající "už musím jít." Otočím se na Rai a ta s výrazem umučence následuje Lawlieta. Ještě že ji mám…
Když se vracím domů, jde proti mně dost vrkající pár. Normálně bych kolem nich prošla, ale upoutají mě dvě letící individua za nimi. Jedno znám. "Ryuku?," juknu na Shinigamiho a dvojce se překvapeně zastaví, div jim nevypadnou oči z důlků. "Hisashiburi-dane, Mio," zašklebí se na mě Ryuk. "Yeah, hisashiburi… Co tady-," pak se zarazím a otočím se na dvojici, "Kira?" Oba na mě jen vyjeveně zíraj. "O tobě jsem slyšela," řekne Shinigami vedle Ryuka, "má tě na starosti Rai." "Kdo to je, a jak to, že vás vidí?," konečně promluví kluk. Zalovím v tašce, mimoděk hodím Ryukovi jabko a vytáhnu deník. Blondýna mi skočí kolem krku. "Lighte, vidíš, ona je jedním z nás." "To ale nevysvětluje proč je vidí," řekne odměřeně Light. V tu chvíli mi šíleně připomene Lawlieta, takže nemám daleko k dalšímu zhroucení. "To je dlouhá pohádka," mávnu rukou a aniž bych chtěla, zčernají a prodlouží se mi nehty na jedné ruce, které se následně zaboří do asfaltky. "No super, ještě tohle," normální rukou se plácnu do čela. Light a dívka se málem složí, Ryuk překvapeně pískne a Shinigami si neodpustí uštěpačnou poznámku. "Je vidět, že ty schopnosti moc v lásce nemáš." "To teda nemám, ale svůj účel už splnili," odvětím a snažím se vyrvat nehty z asfaltky. Když se mi to konečně povede, přicupitá ke mně dívka. "Amane Misa," podá mi ruku a daruje mi jeden obzvlášť zářivý úsměv. S křečovitým úsměvem ji stisknu ruku už s (Naštěstí) normálníma nehtama. "Nakazawa Mio." "Nebylo moc dobré nám říct své jméno," vytáhne Light svůj deník. "Raito, u ní si nech zajít chuť," poznamená Ryuk. "Proč?" "Dlouhá pohádka," mávne rukou Shinigami, stejně jako já předtím. V tu chvíli se objeví Rai. "Ryuk, Rem… Vás dva jsem tady nečekala." "My tebe taky ne." "Mno nic, ráda jsem vás všechny poznala (Aspoň vidím, že nejsem jediná oběť Shinigamských her), ale teď už musíme…," otočím se. Už chci od nich vypadnout.